Výběr léku.

Samuel Hahnemann zjistil, že „každá látka, která je schopna vyvolat u ZDRAVÉHO a citlivého jedince nějaké příznaky, je schopna je léčit o jedince NEMOCNÉHO“. Nazýváme to zákonem podobnosti – podobné léčí podobné. Vezměme si příklad pacienta, který přijde s angínou, která má následující příznaky: bolest v krku je horší vlevo, postupně se přesouvá doprava, polknutí naprázdno působí bolest a lépe se mu polykají sousta jídla a pacient je výrazně hovorný a přeskakuje z tématu na téma. K cílenému vyléčení předepíšeme lék, který při zkoušce na zdravých jedincích (tzv. provingu) způsobil právě takové příznaky. V našem případě to bude hadí lék Lachesis Mutus.

Každý homeopatický lék má svůj popis, jak mentálních, tak fyzických příznaků. V současnosti existuje několik tisíc homeopatických léků a není v silách žádného smrtelníka podrobně znát a používat všechny. Homeopat ke správnému výběru používá pomůcky, jako Materie Medica – kniha s popisy léků, Repertorium – soupis symptomů onemocnění, někteří i počítačový software pro zúžení výběru vhodných léků nebo spojené konzultace s kolegy.

Znalost nejpoužívanějších léků, schopnost je rozlišit a zodpovědně předepsat jsou základní kompetence profesionálního homeopata. Předpis od erudovaného homeopata a tip od maminky z internetové diskuze „něco na bradavice“ se tedy mohou diametrálně lišit nejen ve vybraném léku a potenci, ale i v následném působení/ nepůsobení.