Jak poznám, že léčba zabrala?      

Pacienti někdy přicházejí s otázkou, jak vlastně poznají, že jsou (vy)léčeni. Klasická medicína má svoje měřitelné hodnoty a zdá se, že někdy příliš nespoléhá na to, jestli se pacient cítí zdráv nebo ne. Někteří pacienti na svůj „pocit zdraví“ ani nespoléhají, odvozují ho od toho, je-li naměřená hodnota „xy“ v normě či ne.

Úkolem homeopata je zmírnit nebo odstranit fyzické strádání a pomoci klientovi, aby se díky léčbě celkově dostal do svého „středu“. Aby v rámci své „konstituce“ – toho, jak se celkově projevuje – dosáhl co největší harmonie a spokojenosti. (Bonusem pak může být i lékařem naměřená hodnota „xy“, která se po homeopatickém přeléčení „sama a jakoby zázrakem“ upravila do „normy“.)

Někdy přicházejí pacienti s dlouhodobějším chronickým onemocněním, kteří po první konzultaci očekávají, že se jejich život rázem změní o 180 stupňů. To ale není ani v možnostech homeopatické léčby, ani jejím cílem.

V případě akutních onemocnění prochází pacient několika stadii své nemoci, kdy každé stadium vyžaduje jiný lék. Ten lze telefonicky konzultovat se zkušeným homeopatem, který je podle popisu schopen předepsat na dané stadium. Homeopatická léčba ovšem necílí na RYCHLEJŠÍ (zázračné) uzdravení. Důležitý je jiný průběh nemoci  - jakoby se tělo s nemocí lépe vyrovnávalo - s co nejmenší zátěží již nemocného těla chemickými léky. Nezřídka se při/ po podání klasických chemických léků v akutní nemoci objeví ještě potíže s vedlejšími účinky těchto léků, které nemocné tělo dále zbytečně zatěžují (tradiční předpis antibiotik s následnými zažívacími potížemi).